Zóna nebezpečí
Zóna nebezpečí – o vzdálenosti v před-bojové fázi. Představte si, že se nacházíte v cizí zemi a na letišti vás celník dlouho a pečlivě prověřuje. Můžete mít pocit, že nerozumí vaší řeči. Z frustrace vypustíte pár ironických poznámek. V tom okamžiku se k vám celník s nepříjemným pohledem přiblíží, a vy začínáte být nejistý, zda vašim slovům přece jen nerozuměl...
"Toto je typický příklad stresové situace," uvádí Dr. Hubert Beitler, odborník EWTO na konflikty. "Je zásadní umět rozpoznat úmysly ostatních. Chce nás z krátké vzdálenosti překvapit a napadnout nás – v tomto případě nás ukolébat – nebo stojí za jeho jednáním něco jiného? Kdy nastane klíčový moment rozhodnutí?" Než se člověk zorientuje, situace se může velmi rychle vyvinout v něco mnohem vážnějšího.
Rychlost neexistuje
Žádná rychlost neexistuje, záleží pouze na vzdálenosti. "V rámci našeho tréninku ve WT chápeme vzdálenost jako prostor mezi dvěma lidmi, která je určena okamžikem, kdy se jeden z nich rozhodne zaútočit," vysvětluje Dr. Hubert Beitler, který společně se DaiSifu Jürgenem Kestnerem vede oficiální semináře EWTO na téma "Vzdálenost před bojem", naposledy na Mezinárodním semináři v roce 2013 v Hockenheimu. Zkoumají situace, kdy dochází k útokům z krátké vzdálenosti, analýzu včasných varovných signálů, citlivé vnímání a rozpoznávání úmyslu. "Délka vzdálenosti ovlivňuje, jaký typ útoku si agresor vybere. V tomto ohledu pro nás vzdálenost představuje reakční čas." Tato intuice je nám vrozená.
Důvěřuj, ale vzdálenost prověřuj
I když se udržování vzdálenosti mezi muži a ženami nebo mezi různými kulturami může lišit, divný pocit často naznačuje, že krátká vzdálenost je nebezpečná. Na to svým reagujeme.
Naše rozpoložení, a tedy i důvěra v sebe a ostatní, se odráží ve způsobu, jakým udržujeme vzdálenost v každodenním životě. Například v autobuse si nejprve vybíráme volná sedadla, která jsou od sebe dále, a teprve poté obsazujeme ta ostatní. Když se Středoevropané setkají s někým cizím a podají mu ruku, obvykle se nachází v bezpečné vzdálenosti alespoň na délku jedné paže, aby se minimalizovalo riziko zásahu. Tato tradice podávání ruky pochází z doby, kdy byla častá konfrontace. Když někomu podáváme pravou ruku, signalizujeme, že nechceme tasit zbraň. Tímto způsobem vyjadřujeme mírový úmysl, i když se nacházíme blíž, a stále udržujeme ostatní ve svém zorném poli.
Boj začíná dříve, než si myslíme
Střet nastává často na psychické úrovni už ve velmi rané fázi. Jakmile útočník získá mentální převahu, chce ji využít ve svůj prospěch a oběť překvapit. Aby oběť v dosahu, potřebuje být blízko. Může toho dosáhnout i delším očním kontaktem, kterým si jakoby oběť přitáhne. Buduje k protivníkovi vztah, v kterém se v našem případě rozhoduje mezi porážkou nebo schopností se ubránit.
Pokud nás protivník v této fázi před bojem zastihne nepozorné nebo nás dostane do stresové situace, kdy reagujeme křečovitě a naše zorné pole se zužuje, získává již v tomto okamžiku výhodu. Tímto způsobem může vyhrát bez výrazného rizika. Zda se dostaneme do prekérní situace, není závislé na vzdálenosti, nýbrž většinou na nás samotných, na našem citlivém vnímání a mentálních schopnostech. Vzdálenost je přitom prostředek k dosažení cíle.
Vyvinout radar na nebezpečí
Lidé pracující v místech, kde se často pohybují v šedé zóně mezi zdánlivou jistotou a náhlým útokem, si vytvořili svůj vlastní "radar na nebezpečí". Mezi ně patří například policisté, celníci, vyhazovači, zdravotníci a sociální pracovníci. V systému WingTsun se učíme této schopnosti již na začátku v rámci programu BlitzDefence a dále v dalších programech. Začátečníci se učí odvést pozornost protivníka a zahájit překvapující útok. Důležité je maskovat své úmysly a být neustále bdělí.
Na pokročilejších úrovních se studenti více zaměřují na vnímání signálů, které předcházejí útoku, jako jsou náznaky úderu nebo kopu. Tyto dovednosti se dobře rozvíjejí například v programech zaměřených na obranu proti zbraním. Kdo nevycítí útok tyčí, pocítí následky. Tato vnímavost se trénuje i v programech beze zbraní. V průběhu let se zvyšuje schopnost vnímat stále více nevědomých signálů, což zahrnuje i rozpoznávání úmyslů. Naším cílem je získat vnímavost pro příjem signálů, které leží pod hranicí vědomí, a předcházejí útoku, přičemž se zaměřujeme na techniky a správný okamžik, kdy útok nastane. Později jako mistři WT byste tuto schopnost měli mít významně rozvinutou.
Seminář
Cílem semináře je účastníky citlivě připravit na situace, kdy dochází k bezprostřednímu zkrácení vzdálenosti. "Podle zásady 'Poznej sám sebe a svého protivníka' je klíčové v nadcházející potenciálně nebezpečné situaci automaticky vnímat důležité signály od protivníka, abychom byli připraveni," vysvětluje Dr. Hubert Beitler. "Toto se dá trénovat v jakési škole pozornosti v zóně nebezpečí."
Během jednoho z cvičení stojí účastníci v řadě přímo před "vyhazovačem" a občas se některý z nich snaží zaútočit, jakmile se dostanou do dostatečné blízkosti. Nikdo neví, kdo a kdy zaútočí, a mají se snažit to předem vycítit. Lektoři, DaiSifu Jürgen Kestner a Dr. Hubert Beitler, mají dlouholeté zkušenosti s přípravou účastníků seminářů na situace s vysokým stresovým a rizikovým potenciálem. Účastníci se mohou těšit na cenné a užitečné zkušenosti.
Jedním z úvodních cvičení je obrana proti "vytušenému" útoku.
Jedna z typických situací, které může nastat na ulici nebo v nočním klubu. Často se útočník před útokem mírně otočí zpět, což může zmást oběť a poskytnout jí falešný pocit bezpečí. Krátce po tomto pohybu následuje útok, například facka, vycházející ze zdánlivě neškodné situace (poznáte to podle ledabyle visící pravé ruky útočníka). Takový útok může být zcela neočekávaný, pokud jsme se nenaučili rozpoznávat drobná časná varovná znamení útoku. Klíčové je být vždy na pozoru před něčím nečekaným. Speciální trénink zaměřený na tento aspekt nám pomůže vyvinout rozhodující mentální převahu, která nás ochrání.
V rámci pokročilejších tréninků probíhá stejné cvičení, ale za ztížených podmínek. Účastníkům jsou zavázány oči, čímž trénují své vnímání prostřednictvím jiných smyslových kanálů. Toto omezení výrazně zlepšuje nejen pozornost zaměřenou na protivníka, ale také posiluje vnitřní vnímání a intuici, což je v takových situacích klíčové.
Zdroj: Magazin WING TSUN WELT, 2013
číslo 37, str. 114-117, "Danger-Zone"