Noční život

Zkoumali jsme názory čtyř odborníků na tématiku násilí na diskotékách a nabízíme užitečné rady, jak se mu vyhnout.
Násilí může mít různé příčiny – od hádek o parkovací místa po spory týkající se stylu řízení. O jedno se však můžeme opřít – riziko účasti na potyčkách pro muže výrazně roste s příchodem noci. Mnoho incidentů se odehrává za tmy, ať už si vezmete příklady z médií nebo osobní zkušenosti známých.

Ve zjednodušené formě je návštěva rušného nočního klubu o dost nebezpečnější než odpolední procházka po městě. Je důležité být si vědom faktorů, které vedou k agresi, protože pouze informovaný jednotlivce se může lépe chránit. Ideálně tak, aby nemusel použít fyzickou sílu.

Proč vznikají konflikty

Ať už je agresivní čin promyšlený nebo impulsivní, často stojí v pozadí stejný motiv. Agresor se snaží prokázat svou sílu před ostatními, potvrdit si své postavení v kolektivu nebo si prostě dokázat, že je silný. Může si vybrat svou oběť záměrně, nebo se jeho chování může projevit v důsledku impulsivních reakcí. Dokonce i pohled může být důvodem k provokaci, ať už se jedná o krátký pohled na něj nebo na jeho partnerku. Kombinace alkoholu a žárlivosti může vést k rychlému vzplanutí konfliktu.

Bývá v tom alkohol

Jedním z důvodů, proč lidé navštěvují společenské akce, je také konzumace alkoholu. Ten často představuje spouštěč problémů jak pro útočníka, tak pro oběť. Útočník může ztratit zábrany, snadno se unést a zapomenout na možné následky svého chování. Na druhé straně oběť také často konzumuje alkohol, což snižuje její šance uniknout z nebezpečné situace. Může to být důsledkem hrdosti, nebo pro to, že svým opileckým jednáním situaci více vyostřuje. Určitě sami nejlépe víte, do které skupiny se můžete zařadit.

Bývá to většinou stejné

"Na co čumíš, pitomče?" Tuto větu už určitě slyšelo mnoho lidí, kteří se ocitli v situaci, kde hrozí rituální souboj. Ať už máte zkušenost s takovými situacemi nebo se o nich jen dočtete, zajímavé je, co se většinou děje po pronesení těchto slov. Agresor se blíží, strčí do vás a pak přichází úder. Vy už víte, co udělá – přiblíží se, strčí a udeří. A když to víte, máte šanci to zvládnout. Takto funguje koncept BlitzDefence.

Zamysleli jste se někdy, jak dlouho trvá, než někdo pošle signál, že se cítí vyprovokován? Třicet sekund? Dvacet? Pravda je, že to může trvat mnohem kratší dobu a být i bolestivější. Je velmi pravděpodobné, že do deseti sekund se ocitnete na zemi. Samozřejmě, že neexistuje žádné univerzální pravidlo, které by určovalo, jak dlouho můžete cizímu člověku hledět do očí. Zkuste si někdy v uzavřeném prostoru, jako je výtah, udržet oční kontakt pět vteřin – během této doby můžete začít cítit nepříjemné napětí. A pokud ne, pak máte odpověď na to, proč se často dostáváte do problémových situací. Nejen délka pohledu, ale také jeho směr a držení těla ovlivňují, jak ostatní vnímají situaci.

Pojďme se podívat na několik rad, jak se správně chovat. Jste na diskotéce. Jakmile si uvědomíte, že se na vás někdo soustředí, snažte se na sobě nedat nic znát. Zejména pokud je ten člověk dostatečně daleko, chovejte se, jako byste si ho vůbec nevšimli. Možná se na vás dívá pouze z nudy. Po několika vteřinách se zkuste zjistit, zda se váš pocit potvrdil. Pokud se stále dívá na vás, odezvěte mu pohledem, ale trváte na tom maximálně dvě sekundy, poté se podívejte jinam, nikdy dolů – ten pohyb je signálem slabosti.

Pak přichází váš výstup. Zpevněte hrudník, postavte se vzpřímeně, hlavu držte nahoře a zaujměte neutrální výraz. I když to zní zjednodušeně, rituální souboj, při kterém se dva muži chovají jako dominantní jedinci, není testem inteligence. Je důležité mít na paměti, že agresor nehledá soupeře, ale pouze oběť. Pokud vypadáte sebevědomě, máte větší šanci, že si vybere jinou oběť, které se bude věnovat. Důvěra vyzařuje často od lidí, kteří se s takovými situacemi setkali a vědí, jak se vyhnout konfliktům. Ti, kteří okolo sebe šíří sebevědomí a mají zkušenosti, mají tendenci rozpoznat potenciálně nebezpečné situace hned od začátku a vybrat si správný přístup. Pokud zatím nemáte tyto schopnosti, měli byste se zapojit do tréninku sebeobrany. Se zlepšujícím se pocitem v technikách roste i vaše sebedůvěra. Čím silnější je váš úder, tím méně často ho budete potřebovat.

Pokud jste se na sobě zapracovali, cvičili a umíte vypadat sebevědomě, můžeme pokračovat v našem scénáři takto: Odpověděli jste pohledem, chvíli jste se drželi v prostoru a poté se pohybujete po diskotéce. Teď je to vaše místo, kde si můžete užít zábavu. Ať už se rozhodnete dělat cokoliv, můžete to udělat s klidem a bez ztráty tváře, jako byste hráli poker.

Rituální boj: Tohle Vám hrozí

1.Krok: Oční kontakt / Prohlíží si Vás.
2.Krok: Komunikace / Mluví na Vás a zkracuje vzdálenost.

3.Krok: Kontakt / Zastrašuje Vás.
4.Krok: K.O. / Zničeho nic přichází drtivá rána. 
5.Krok: Kopání / A svou oběť dokope.

Zkušení vyprávějí o svých zážitcích všedního dne

Norbert Schmitz (53)

Majitel restaurace v Mnichově

Když se před jeho podnikem vytvoří fronta, soustředí svou pozornost na to, co se děje venku. Přiznává, že je obtížné posoudit, zda lidé čekající v řadě jsou agresivní nebo mohou způsobit problémy, ale zároveň upozorňuje na důležitou skutečnost: čím větší skupina přichází, tím menší je pravděpodobnost, že nastanou problémy. Ve velkých skupinách bývá obvykle někdo s rozumným přístupem, kdo dokáže situaci uklidnit.

Naopak malé skupinky o třech lidech představují jinou situaci. V takových případech je často nutné se vypořádat se silným jedincem, nebo dokonce s celou trojicí, pokud to situace vyžaduje. Se svou 35letou zkušeností v oboru se pán dostal do přímého konfliktu pouze dvakrát a bojovým uměním se nevěnuji. Podle něj je nejlepší přístup k lidem komunikace a snažit se uklidnit okolnosti. Reagovat na urážky považuje za kontraproduktivní – doporučuje si je brát k srdci jen minimálně a snažit se je ignorovat.

Zajímavý postřeh má k bezpečnostnímu personálu. Upozorňuje, že někteří členové ochranky se sami mohou chovat problematicky, zejména pokud kombinují roli vyhazovače s ochrankou. Můžou vykazovat agresivní chování, a to i v situacích, kdy nic nenaznačuje nebezpečí. S postupem času si majitel restaurace uvědomil, že se chování lidí v základu nezměnilo – mladí lidé se podobají svým rodičům. Nejproblematičtější se mu jeví skupiny kolem osmnácti let, které se mnohdy projevují hrubě a agresivně. Mladí dospělí ve věku 30 až 35 let, kteří už povětšinou mají vzdělání a stabilní příjem, mohou rovněž způsobovat potíže, zejména pokud nedostanou povolení vejít do podniku.

Rene Bluschke (39)

Člen ochranky na Oktoberfestu

Upozorňuje, že i když se jedná o jedinečnou akci, chování návštěvníků se do značné míry neliší od jiných festivalů. Rozlišuje dva typy agresivních lidí, se kterými se na takových akcích setkává. První skupinou jsou opilci, které lze snadno rozpoznat na dálku. V závislosti na jejich intoxikaci se chovají buď mírně, nebo agresivně. Argumentace rozumem obvykle nepomáhá, takže se snaží zůstat přátelští a zdvořilí, přičemž zároveň jasně dávají najevo, že lidé, kteří se nedokážou chovat, nebudou mít povolený vstup do pivních stanů. Člen ochranky se snaží zůstat klidný a rozumný a doporučuje ignorovat provokace. Pozoruje jejich oči, které prozrazují, jak moc toho vypili, a snaží se vyhnout situacím, které by mohly vyvolat agresi vůči ostatním návštěvníkům.

Druhým typem problémových lidí jsou ti, kteří si myslí, že si mohou dovolit cokoliv, což často vyplývá z jejich pocitu nadřazenosti díky bohatství. Tito lidé obvykle cestují dlouhé hodiny, aby se dostali na Oktoberfest, a pokud se jim něco nelíbí, mohou velmi rychle reagovat agresivně. Jak uvádí, tento problém se netýká pouze zahraničních návštěvníků; často jsou mezi agresory také Němci, kteří se stávají nezdvořilými, když jim například po dlouhé cestě sdělíte, že už není místo. Od roku 2006, kdy začal pracovat na Oktoberfestu, si všiml, že se situace rok od roku zhoršuje. Násilné chování spojené s alkoholem narůstá, a jen v prvním týdnu letošního Oktoberfestu bylo více problémů než za celý předchozí rok. Tyto potíže se často projevují fyzickým násilím, jako je házení lahví a půllitrů nebo hrubé chování vůči ženám. Problematické osoby jsou obvykle rychle vyloučeny z festivalu.

Viktor Hacker (47)

Vyhazovač z hamburského klubu

Musí si dobře uvědomuje, jak důležité je být ostražitý a předvídat, kdo může být agresivní nebo způsobit problémy. Raději se snaží zastavit problematické jedince ještě předtím, než vstoupí do klubu, protože je mnohem snazší tomuto předejít, než vyvádět někoho ven poté, co už je uvnitř. Na první pohled rozpoznává podezřelé lidi podle jejich oblečení a tělesného projevu. Někteří návštěvníci jsou nervózní a usilovně se snaží dostat do klubu, jiní hledají konflikt. Mimo to existují zkušení rváči, kteří se na první pohled tváří klidně.

A pak především opilci nebo ti, kdo jsou pod vlivem různých substancí, se většinou poznávají podle jejich výrazu a očí, které nervózně bloudí. Takoví jedinci jsou okamžitě vyřazeni. Klíčem k předcházení problémům je podle něj rychlé udržení situace pod kontrolou a vysvětlení lidem, že hádky nemají smysl. Někteří si totiž často hledají záminky k útoku a chtějí situaci eskalovat, aby se cítili oprávněni k agresivnímu jednání. I když čelí nevhodnému chování, snaží se jim nabídnout alternativy, jak se vyhnout konfliktu. Cílem je vždy vyřešit situaci bez použití násilí, přestože ne vždy se to podaří a někteří klienti končí venku, často i vytaženi za nohy.

Vyhazovač si také všímá, že agresivita se může šířit mezi lidmi a negativně ovlivnit atmosféru celého podniku. Často zažívá, že lidé jsou podráždění, ale většinou nehledají fyzickou konfrontaci, spíše se uchylují k hádkám. Někdy si i troufnou na něj osobně; například když do něj někdo strčí a začne mu vyčítat chování. Na to vyhazovač obvykle reaguje s klidem, přičemž si v duchu uvědomuje, že zůstává stát na svém místě a že nic z toho, co se děje, nemá pro útočníka smysl. Zajímavé je, že většinou se jedná pouze o drobnosti, které vyvolávají větší konflikty.

Frank Künster (46)

Vyhazovač v Berlíně

Přistupuje k situacím před klubovými dveřmi intuitivně, a to díky svým dlouholetým zkušenostem; tuto práci vykonává od svých jednadvaceti let. Většinou se mu daří vyhýbat se agresivnímu chování, protože lidé, kteří přicházejí do jeho klubu, bývají rozumní a rychle chápou důvody, proč nemohou vstoupit.

Když nastane napjatější situace, snaží se nejprve zachovat klid. Mluví vyrovnaně a ruce má v klidu, s dlaněmi obrácenými dopředu jako přátelské gesto, které nevykazuje hrozbu. Tato jednoduchá technika mu pomáhá zklidnit náladu. Kromě toho udělá krok dozadu, čímž si vytvoří více prostoru a tím situaci zklidní. I když to nefunguje vždy, za celou svou kariéru musel použít násilí jen několikrát, což naznačuje, že jeho přístup je efektivní.

Umí také naslouchat, protože ví, jak je nepříjemné, když situace skončí konfliktem. Na urážky a nadávky reaguje s nadhledem; jednoduše je ignoruje, protože ví, že nejsou namířeny proti němu osobně, ale spíše jako výbuch frustrace od hosta. Dává lidem prostor, aby si ulevili, což často přispívá k uklidnění situace. Často slýchává frázi "vrátím se a uvidíš", avšak zatím se ještě nikdo nevrátil. Je si tedy jistý, že jeho strategie fungují a že dokáže situace zvládnout většinou bez použití síly.

BlitzDefence: Tohle hrozí útočníkům

1.Krok: Oční kontakt / Buďte ve střehu. Ruce nahoře, dokud se nepřiblíží.
2.Krok: Komunikace / Nenechte se rozhodit. Je-li to nutné, udělejte krok dozadu, aby bylo všem jasné, že Vy konflikt nechcete.

3.Krok: Kontakt / Uhýbáte úderu a vracíte mu jej plnou silou.
4.Krok: K.O. / Pokud byla rána provedena správně plnou vahou těla, jsou velké šance, že boj skončil. Pokud ne, přichází další rány.
5.Krok: Rychlý odchod z místa, případně přivolání pomoci

Zdroj: Magazin WING TSUN WELT, 2013
číslo 37, str. 100-105, "Nachtleben"