Kolem hlavy a krku

15.09.2024

Studie ukazuje, jaké devastující účinky mají kopy do hlavy

V sobotu v noci na berlínském Alexanderplatz. Dvacetiletý Johnny K. strávil příjemný večer se svými třemi přáteli a skupina se chystá na taxi. Naprosto nečekaně je skupina osmi agresivně se chovajících mladíků napadne. Johnny se snaží situaci uklidnit, když ho jeden z útočníků – třikrát trestaný boxer Onur U. – srazí na zem. Od útočníků následují kopy do ležící oběti, z toho dvakrát do hlavy. Následující den, 15. října 2012, Johnny K. podlehne těžkému krvácením do mozku a případ způsobí celonárodní pozdvižení.

Berlínská prokuratura se rozhodla nevznést obvinění z vraždy nebo zabití, protože podle soudní medicíny a dalších vyšetřování nepřipouští úmysl zabít. Útočníci jsou pak odsouzeni za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti, k trestům odnětí svobody v délce od dvou let a osmi měsíců, a do čtyř let a šesti měsíců pro hlavního obžalovaného.

"Prahová hodnota násilí u pachatelů v posledních letech klesla," říká první vrchní kriminální komisař Albert Vögeler, vedoucí oddělení pro vraždy v Norimberku. "To se týká především kopů do hlavy lidí, kteří byli sraženi k zemi útočníkem." Tyto rány mohou být stejně smrtelné jako útok nožem nebo kulka z pistole. V tomto kontextu vyvstává otázka, jak je možné pominout úmysl zabít, když útočníci kopou ležící oběti plnou silou do hlavy.

Aby se přineslo přineslo více světla do této problematiky, shromáždil Albert Vögeler zkušené odborníky z oblasti soudního lékařství, biomechaniky, trestního práva a policie k jednomu stolu, aby společně provedli studii s názvem "Trauma lebky a mozku po násilí způsobeném kopáním do hlavy." Cílem výzkumné skupiny bylo pomocí praktických pokusů prokázat, jaké síly a za jakých podmínek působí kopy do hlavy a jak jsou hodnoceny z pohledu soudního lékařství a trestního práva. Po 18 měsících výzkumné práce vznikla komplexní, interdisciplinární studie, která je dosud jedinečná.

Pro "terénní studii" měla být zrekonstruována situace, jakou známe z příslušných videí na internetu: Skupina útočníků obklopí oběť, kterou si předem vybrali. Na mnoha filmových sekvencích, které většinou pocházejí z bezpečnostních kamer, lze již tušit šokovou paralýzu napadeného. Tu přivodil knock-out úder útočníka. Nebránící se člověk je vždy snadným cílem pro různé útoky, které rychle vedou k pádu na zem. Mnoho z těch, kteří jsou napadeni, je sraženo knock-out úderem a poté jsou v bezvědomí. Proto na zemi nekladou žádný odpor a často se jim nedaří opět postavit na nohy. Jiní jsou strčení, ztrácí rovnováhu a padají na zem.

"Oběť" v podobě nárazové figuríny dodala spolupracující společnost BMW. Každý zná tuto figurínu, která ráda prolétává skly automobilů. S jejíž pomocí se hodnotí rizika zranění v automobilové bezpečnosti. Policie v Norimberku představila "útočníky", kteří byli různých věkových kategorií, váhových kategorií a fyzické kondice, a byli vybaveni buď měkkou (tenisky) nebo tvrdou (pracovní boty) obuví. Figurína byla umístěna do stabilní boční polohy, aby byla její hlava byla nepatrně nad zemí, a mohl začít "útok" – ve všech představitelných variantách. Poté byla figurína položena na záda a všechny procesy se opakovaly.

"Při různých pokusech s účastníky různých věkových kategorií, různé fyzické kondice, včetně osob s výcvikem v bojových uměních, bylo cílem vykonávat kopy 'plnou silou' nebo z výšky," popisuje Vögeler strukturu pokusu. "S ohledem na riziko zranění účastníků bylo každému účastníku pokusu umožněno, aby sám zvolil sílu kterou při kopech použije."

Testovací figurína byla vždy v klidové poloze, aby bylo možné získat jasné měřicí výsledky. "Dynamická" situace, kdy se figurína pohybovala při přijímaných úderech, nebyla z technických důvodů proveditelná. "Byly měřeny také síly a zrychlení úderů, které nebyly provedeny plnou silou, ale figurínu pouze lehce zasáhly," říká Vögeler.

To, co figurína v pokusu zažila, prožívá stále více obětí násilných trestných činů v reálném životě. Tyto situace často vznikají proti ležícím obětem ze strany skupin po provokacích na diskotékách, na velkých akcícg nebo na cestě domů. "Nejedná se přitom výhradně o skupinové delikty mladistvých a mladých mužů", dodává Vögeler, "existují také případy domácího násilí, ze strany manžela". Poté pachatelé předstoupí před hlavního vyšetřovatele, který vede oddělení vražd v Norimberku. "Státní zastupitelství pak musí rozhodnout, zda vede trestní řízení proti pachateli nebo pachatelům za pokus o zabití nebo za nebezpečné ublížení na zdraví" vysvětluje Vögeler.

"V jednotlivých případech je na uvážení státního zástupce, vyhodnocení soudního lékaře vyšetření a výsledcích policejního vyšetřování, rozhodnout o klíčové otázce. Zda pachatel věděl, že může kopem způsobit život ohrožující nebo smrtelná zranění, či ne," dodal rada senátu Dr. Daniel Heinke z Ústavu policejního a bezpečnostního výzkumu na Vysoké škole veřejné správy v Brémách, ke studii. Do studie také začlenil výsledky rozsáhlé ankety. "830 dotazovaných osob na hodnocení nebezpečnosti kopů do hlavy ukázalo, že velmi výrazná většina dotázaných považuje takové fyzické napadení v zásadě za život ohrožující, a velká část respondentů v konkrétních případech očekává také konkrétní potenciální život ohrožující zranění," říká vedoucí projektu Vögeler. Z toho lze vyvodit, že běžnému občanovi lze přiřadit povědomí o tom, jaké závažné zranění může kopání do hlavy způsobit.

O jaké síly se přesně v takovémto případě jedná, zjistil prof. Dr. Sebastian Dendorfer z Východobavorského technického institutu (OTH) v Regensburgu z pohledu biomechaniky. Již 13 let se zabývá biomechanikou, která se mimo jiné zaměřuje na vývoj virtuálních modelů člověka, aby mohla analyzovat úrazy způsobené nehodami nebo se věnovat ergonomickým a ortopedickým otázkám. Téma "kopů do hlavy" ho také zasáhlo a zároveň zaujalo. "Na jedné straně jsou zátěže na tělo součástí mého výzkumného oboru," říká Dendorfer. "Na druhé straně je studie právě této problematiky v mé oblasti novým tématem, ale díky nárůst počtu těchto útoků, se její výzkum stal aktuální."

Díky studii mohl dokázat, jak silné jsou síly působící na hlavu. Z pohledu biomechaniky téměř nezáleží na tom, zda se oběť snaží chránit hlavu svýma rukama, nebo v jaké poloze se oběť nachází. Zda na břiše, v boční poloze nebo na zádech. Lze pozorovat pouze rozdíly mezi "normálními" bočními kopy a dupáním shora. Kopy shora působí intenzivněji, protože z druhé strany působí země, a tak se do hlavy vrací "druhá" tlaková vlna. Zrychlení všech typů kopů má z biomechanického hlediska devastující účinky, které mohou vyvolat těžká zranění nebo i smrt. To je závěr Dendorferovy analýzy této studie, kterou projektový vedoucí Vögeler shrnuje následovně:

"Zjistili jsme, že i průměrní občané bez zvláštního tréninku nebo zkušeností s bojovými uměními, bez ohledu na věk, vyvolávají při kopání shora nebo bočních kopy obrovskou biomechanickou zátěž." To se dá srovnat se silami, které vznikají při pádech z velké výšky. "Takové kopy jsou bez problémů schopny," říká hlavní kriminální komisař z Norimberku, "způsobit život ohrožující komplikace. Zda oběť utrpí tak těžká zranění, závisí spíše na náhodě než na úmyslu pachatele."

Co to znamená pro nás jako učitele a studenty WT? Nejpozději při "stresovém testu" v programu pro 12.stupeň, kde se na zemi setkáváme s několika útočníky, se přímo konfrontujeme s touto situací. Závěr tohoto cvičení: Samozřejmě se chceme vyhnout tomu, abychom byli shazováni na zem. Pokud se to i přes to stane, naším cílem je co se nejrychleji dostat zpět na nohy. I když cvičení na zemi mohou být zábavná, v reálných situacím je třeba se mu jednoznačně vyhýbat. To platí i kdy student prošel tréninkem 10. žákovského stupně, jehož obsahem je boj proti více útočníkům. Kde se tato problematika procvičuje ve všech jeho aspektech: v blízké vzdálenosti, v "chaotické" a nepřehledné situaci, při zhasnutém světle, v běžném oblečení a pod tlakem.

Ale neměli bychom tato cvičení přehánět – zejména pokud jde o "sparringové situace", které se rády cvičí pro realistické simulace útoků. To se obzvláště týká útoků, při nichž se boxuje do hlavy. Výzkumníci na univerzitě v Göteborgu zjistili v odborném časopise "Archives of Neurology" (2006), že cerebrospinální tekutina u boxerů vykazuje i několik dní po zápase zvýšené hodnoty látek, které naznačují zranění neuronů a dalších mozkových buněk. Hlavní myšlenkou této studie je: zakázat box kvůli zdravotnímu riziku. Nebo jinými slovy pro trénink WT: Proč se připravovat na zdravotně nebezpečnou situaci tím, že se nejprve vystavíme "boxerskému sparringu", při kterém dostáváme silné rány do hlavy? Cvičit ano, ale s rozumem místo tvrdohlavosti.

"Královská disciplína" se skutečně projeví tak, jak ji předáváme v programu 1. žákovského stupně: předcházet a vyhýbat se nebezpečným situacím. Existují také místa, která byste v určitých hodinách neměli navštěvovat – zejména pokud jste pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek. Justice nadále postupuje vůči pachatelům s přehnanou tolerancí, protože často převládá myšlenka resocializace nad odstrašením a trestáním – i když se jedná o recidivisty, jako v případě Johnnyho K. Může být nařízeno mírnější trest kvůli vlivu alkoholu, mladému věku a obtížnému dětství.

Výše uvedená studie kromě obrovského rizika zranění přispívá k objasnění závažnosti skupinového deliktu proti obětem, které leží na zemi, aby bylo snazší prokázat úmysl zabít. Případ zesnulého Johnnyho K. se sice znovu neotevře. Ale možná to povede k novému pohledu na věc, co se právního hodnocení srovnatelných deliktů týká. Nejlepší ochranou je v každém případě vždy vlastní chování a pravidelný trénink WT, pokud jde o důležité aspekty, jako je pozornost, rovnováha, flexibilita a bojového ducha.

Text: Sifu Oliver C. Pfannenstiel
Fotografie: KFD1 Nürnberg

Rozhovory:

Albert Vögeler

Odpovědný projektový vedoucí studie
Vrchní kriminální komisař, vedoucí oddělení vražd v Norimberku, pracuje u policie již 37 let a z toho 17 let v tomto oddělení.
Rozhovor ke studii "TRAUMA LEBKY A MOZKU PO NÁSILÍ ZPŮSOBENÉM KOPÁNÍM DO HLAVY"

WTW: Jaké byly vaše osobní důvody k realizaci této studie?
Albert Vögeler: V posledních letech se v oblasti nebezpečného ublížení na zdraví v městské části Norimberk zvýšil počet deliktů, přičemž většina trestných činů byla spáchána na veřejném prostranství. U těchto činů je také patrný nárůst intenzity násilí během v jejich průběhu, například když pachatel způsobí těžká nebo dokonce smrtelná zranění cíleným kopem do hlavy oběti.
Tento objektivně život ohrožující čin vyžaduje zvlášť důkladné a kritické posouzení všech okolností trestného činu, aby bylo možné právně rozlišit mezi pokusem o vraždu a závažným ublížením na zdraví. Cílem studie bylo vyvinout konkrétní orientační přístupy k tomu, jak velká síla a intenzita kopu do hlavy mohou být potenciálně život ohrožující.

WTW: Kopy do oběti na zemi – došlo k nárůstu brutality, nebo vzrostla mediální pozornost ale "vždy to tu bylo"?
AV: Tyto těžké trestné činy byly v minulosti již zaznamenávány. Subjektivně však vzniká dojem, že jejich brutalita vzrostla. Například se častěji zjišťuje, že oběti, které byly uhozeny pěstí a bezbranně leží na zemi, jsou nyní také brutálně kopány do těla nebo hlavy.

Mediální pozornost k těmto deliktům vzrostla. To je částečně způsobeno rostoucím počtem videozáznamů, které jsou pořizovány na nádražích nebo jiných veřejných místech a které dříve nebyly k dispozici. Tyto záznamy jsou vyšetřovacími orgány často zveřejňovány za účelem hledání pachatelů. V neposlední řadě jsou trestné činy, jako je případ "BRUNNER" v Mnichově, mediálně široce probírány a reportovány.

WTW: Odkud pochází tato brutalita? Jaké jsou běžné motivy pro takové chování?
AV: Při vyšetřování se ukazuje, že často činům předchází banality. Stačí vzájemné kontakt opilých návštěvníků diskoték na cestě domů, ale také cílené provokace ze strany mládeže a mladistvých, kteří mají sklony k násilí.

WTW: Zdá se, že kopy do hlavy se většinou vyskytují u skupinových deliktů proti mužům. Do jaké míry se také ženy stávají oběťmi takových útoků? Můžete poskytnout hrubý odhad?
AV: Na základě několikaletého vyhodnocení je patrné, že se také ženy občas stávají oběťmi kopů do hlavy. Tyto činy jsou však spíše ojediněle vyskytují v rámci skupinové dynamiky, nicméně bohužel se neustále objevují v rámci vztahů, kdy dochází k násilí ze strany manželů.

WTW: Samozřejmě, že před soudem vždy záleží na konkrétním případě. Ale každý by si měl být vědom toho, jaké devastující účinky tyto kopy mají. Měli bychom tedy klasifikovat kopy do hlavy s podobnou závažností jako ozbrojené ublížení na zdraví?
AV: Takové delikty jsou již pravidelně kvalifikovány jako ublížení na zdraví s nebezpečným skutkovým znakem "ohrožení života" nebo také jako pokus o vraždu. Pokud dojde k popsaným zraněním, jako je zlomenina lebky nebo krvácení do mozku, způsobené přetrženými mostními žilami uvnitř lebky, hovoříme o akutním ohrožení života, které bez lékařské pomoci kdykoli může vést k smrti. Tento nález může být v některých případech hodnocen jako nebezpečnější než bodné zranění nožem nebo střelné zranění, které "pouze" zasáhlo končetiny. Zkušenosti ukazují, že delikty, při nichž bylo brutálně nebo opakovaně kopáno do hlavy oběti, jsou před soudem pravidelně sankcionovány mnohaletými tresty odnětí svobody a jsou zcela srovnatelné s činy, při nichž jsou použity nože.

WTW: Existují přesto případy kopů do hlavy, které by mohly být klasifikovány jako "neúmyslné ublížení na zdraví"? V kterém případě by to tak mohlo být posuzováno?
AV: Existuje možnost, že při právním posouzení nebude zjištěn úmysl vedoucí k pokusu o vraždu. V každém případě však zůstává naplněno nebezpečné ublížení na zdraví. Úmysl pachatele způsobit cílené zranění oběti je třeba předpokládat, což vylučuje možnost, že by se jednalo o nedbalostní delikt.

WTW: Jak hodnotíte vývoj v následujících letech, pokud jde o takové trestné činy ublížení na zdraví? Připadá vám, že množství a závažnost tohoto typu deliktů vzroste?
AV: Naštěstí se v posledních dvou letech počet trestných činů nebezpečného ublížení na zdraví na veřejnosti opět snížil. Také počet kvalifikovaných deliktů, při nichž bylo kopáno do hlavy oběti, v našem správním obvodu klesl. Tento pokles lze částečně přičíst důslednému a intenzivnímu vyšetřování, částečně také cílené mediální strategii s oznámením vysokých trestů odnětí svobody, které byly vyhlášeny justicí.
Brutalita a masovost vykonávání činů jsou bohužel v mnoha takových deliktech už přítomny, což činí další nárůst málo pravděpodobným.

WTW: Co byste doporučil lidem z policejního hlediska, jak se mají chovat, pokud dojde k útoku a oni skončí na zemi, když do nich někdo začne kopat?
AV: Určitě by měli hlasitě volat o pomoc, aby upozornili kolemjdoucí na situaci. Jinak by se měli snažit v předstihu k agresorovi přistupovat deeskalačně a neprovokativně, jak je často obvyklé u skupinových deliktů.

Rozhovor pro WTW: Sifu Oliver C. Pfannenstiel

Prof. Dr. Ing. Sebastian Dendorfer

Strojní fakulta Regensburg
Fakultät Maschinenbau, již 13 let se zaměřuje na biomechaniku.
Předchozí výzkumy na podobná témata: vývoj virtuálních modelů člověka pro hodnocení úrazů při nehod, ergonomické a ortopedické otázky.
Rozhovor ke studii "TRAUMA LEBKY A MOZKU PO NÁSILÍ ZPŮSOBENÉM KOPÁNÍM DO HLAVY"

WTW: Jak si laik může představit, jaké síly působí na hlavu, když nám agresor dupe z výšky na hlavu?
Sebastian Dendorfer: Rozhodující je zde zrychlení. K tomu se přidává "druhá" tlaková vlna, kterou země posílá zpět do hlavy. Pokud si představíme pád z 20 metrů, odpovídá to zhruba silám, které mohou působit na hlavu v tomto případě.

WTW: Proč vyvíjejí kopy v teniskách stejnou sílu jako v ocelových botách?
SD: Opět se dostáváme k zrychlení, které obuv neovlivňuje. Srovnáním tenisek s pevnými botami jsme chtěli vyvrátit obecně panující názor, že lehká obuv nezpůsobuje vážná zranění hlavy. I tento důkaz se nám díky studii podařilo prokázat.

WTW: Jaký rozdíl to udělá, když si hlavu chráníme rukama nebo pažemi, zatímco ležíme na zemi a dostáváme kopy?
SD: Vzhledem k obrovským silám, které zde působí, prakticky nezáleží na tom, zda se chráníte rukama, nebo ne. Snad jen směr, kterým se snažíte hlavu během přicházejících kopů aktivně pohybovat, by to mohl trochu zmírnit. To znamená, že pokud je to možné, je lepší se pohybovat stranou od kopů. V tomto smyslu je lepší zůstat v pohybu a co nejrychleji se vrátit na nohy, pokud je to ještě možné.

WTW: Pokud se podíváme na výsledky studie podrobněji, lze obecně usuzovat, že i sporty jako box, fotbal nebo americký fotbal působí na hlavu obrovské síly?
SD: Pomocí senzorů zrychlení se například hodnotí síly při americkém fotbalu a také lze provést závěry o maximální síle profesionálního boxera. I když zde působí velké síly, a tyto sporty mohou být proto zdraví škodlivé, v žádném z těchto sportů nejsou lidé vystaveni tak velkým silám, jako je tomu při kopech do hlavy, když leží na zemi.

WTW: Existují z pohledu biomechaniky (neozbrojené) útoky, které uvolňují vyšší síly než kopání do hlavy (například útoky kolenem a loktem, údery pěstí, páky atd.)?
SD: Obecně jsou všechny útoky, které vedou k vysoké rotační akceleraci hlavy, považovány za velmi nebezpečné. To se tedy samozřejmě týká i úderů pěstmi. Nicméně bych pochyboval, že by zde vznikaly stejně vysoké zátěže jako při kopnutí nohou.

WTW: Jak lze z pohledu biomechaniky/akcelerace porovnat kopy do hlavy mezi "ležícími" a "stojícími"?
SD: Hlavním faktorem je jistě tlumící účinek podpůrných svalů. Otázka, která se nabízí, je tedy spíše: Jak dobře se oběť dokáže bránit akceleraci hlavy. Očekávaný úder je určitě jinak posuzován než neočekávaný. To platí jak pro stání, tak pro ležení.

WTW: Když uděláme srovnání mezi úderem pěstí a kopem: Kolik úderů pěstí by bylo potřeba k dosažení síly působícího kopu na zemi?
SD: To je obtížná otázka, protože zde je třeba zohlednit celkovou vznikající újmu. Obecně platí, že každé vysoké zatížení vyvolává újmu a její opakováním se zvyšuje. Pravidlo "10 x pěst = 1 x kop" však nelze jednoduše stanovit. Chybí k tomu data.