Co znamená schopnost přežít? Survavibility
Podtitul knihy "Psychologie aktivní preventivní ochrany" ( v originále Psychologie der Eigensicherung) zní "Přežití není náhoda". Opravdu to tak je – přežití náročných situací není záležitostí štěstí. Siebert (1996) upozornil na to, že lidé, kteří se dokázali úspěšně vyhnout nebezpečným situacím a zvládat krize, vykazují specifické charakteristiky a strategie chování. Jeho analýza však postrádá hlubší systematiku, což mě přimělo využít metodu kritických událostí (critical incidents) k identifikaci klíčových faktorů.

Tato metoda umožňuje srovnat jedince, kteří ve specifické situaci uspěli, s těmi, kteří selhali. Jaké kroky podnikli ti, kteří obstáli v obtížných chvílích? Jaké myšlenky je provázely? A co nedělali nebo dělali chybným způsobem lidé, kteří se stali oběťmi? Na základě těchto zjištění jsem vytvořil model, který jsem nazval "survivability" (schopnost přežít). Tento termín se většinou používá ve spojení s konkrétními technikami přežití v přírodě, ve vojenském kontextu nebo na válečných lodích. Překvapivě však byla dosud málo prozkoumávána psychologická dimenze přežití.
Survivability zahrnuje tři oblasti:
1. Psychologické procesy a osobnostní rozdíly
Tato oblast se zaměřuje na přesné vnímání situací, schopnost zvládat stres a další psychologické faktory, které ovlivňují jednání jedinců v krizových situacích.
·2. Strategie "oko za oko, zub za zub"
Tato strategie se
skládá ze dvou klíčových pravidel.
- V zásadě buď přátelský a spolupracuj.
- Jakmile se druhá strana chová agresivně nebo nekooperativně, okamžitě se postav na odpor. Pokud se situace změní a druhá strana začne znovu kooperovat, buď i ty vstřícný.
Dva nevhodné a protichůdné přístupy mohou snadno vyvolat násilí – buďto nevrlost a agrese, nebo naopak přílišná slabost. Osoby, které se jeví jako slabé, mohou být často terčem útoků od těch, kdo jsou připraveni zaútočit. Respekt si zaslouží ten, kdo je přátelský, ale zároveň umí bránit sám sebe. Ukazování respektu a jeho vyvoláváni je totiž klíčové pro přežití v kulturách zaměřených na čest, což je provázáno s "kódem ulice" (Code of the street).
Thompson (1999, str. 65) píše: "Psychologie hraje v pouličním boji velmi důležitou roli. Protivníci si musí pokud možno myslet, že strach neexistuje, že necítí bolest a jsou neporazitelní. … U dveří a především v centru města Coventry závisí tvůj život na respektu, který před tebou mají ostatní. Hodná většina tě respektuje, protože jsi gentleman, zlá menšina ale jenom, když umíš dobře bojovat. … Všichni, ať dobří nebo špatní, ztratí nevědomky respekt před někým, kdo někomu po první ráně nastaví i druhou tvář." (Thompson,1999, str. 117)
3. Jednání podle mentálního Judo
Tento koncept využívá myšlenku "mentálního Judu" jako praktické aplikace schopnosti přežít. Existuje několik důvodů pro využití termínu Judo, ačkoliv existuje mnoho různých bojových technik.
- Lidé, kteří nemají zkušenost s bojovými sporty, si pod tímto pojmem dokážou snadno něco představit.
- Judo zahrnuje unikátní prvek – adepti se nejprve učí správně padat. Tato technika padání slouží jako důležitá metafora; pomáhá lidem nepodléhat zoufalství a neztrácet kontrolu, když věci neprobíhají podle očekávání. V krizových situacích se je třeba naučit měkce dopadnout a rozhodně vstát zpět. V tomto kontextu je také zásadní "očkování proti stresu", které posiluje psychickou odolnost jednotlivců.
Tři stupně mentálního Juda:
Mentální Judo zahrnuje tři klíčové stupně, které pomáhají jednotlivcům efektivně čelit nebezpečným situacím:
První stupeň: Aktivní preventivní ochrana
Tento předstupeň se zaměřuje na prevenci násilných situací, než k nim dojde.
- Neverbální a verbální vyjadřování sebejistoty snižuje pravděpodobnost napadení. Lidé, kteří působí sebevědomě, bývají méně často cílem útoků.
- Radar na nebezpečí. Schopnost správně vyhodnotit potenciální hrozby bez paniky. Například, strašná interpretace blýskajícího se předmětu jako nože může narušit realistické vnímání nebezpečí. Udržování klidu a ostražitosti umožňuje objektivní posouzení situace.
- Připravenost k reakci
Rozhodné jednání. Váhání nebo nejednání v krizových situacích, například u policistů, může vést k vážným zraněním nebo dokonce k úmrtím.
Druhý stupeň: Řešení krize
V tomto fázi se jedná o zvládání situace během krize, například během přestřelky.
- Očkování proti stresu. Duševní příprava na nebezpečné situace vytváří vnitřní odolnost vůči stresu.
- Automatické postupy chování. Vytvoření rutinních reakcí na kritické situace, které se aktivují bez zbytečného přemýšlení, umožňuje rychlejší a efektivnější odpověď.
Třetí stupeň: Při těžkých zraněních a ohrožení života
Tento stupeň zahrnuje aktivaci psychologického imunitního systému, který pomáhá překonat bezmoc a beznaděj.
- Motivace k životu. Myšlenky na blízké osoby, zlost vůči útočníkovi a další pozitivní stimulace pomáhají zastavit pocity bezmoci.
Postupné kroky k uniknutí. Plánování a realizace konkrétních akcí, které vedou k úniku z krizové situace, je klíčové pro přežití.
Tento třístupňový model mentálního Judo pomáhá jednotlivcům připravit se na různé fáze potenciálně nebezpečných situací a podporuje jejich psychickou odolnost.
Jak získat schopnost přežít (survivability)?
V knize "Karate" autoři Nishiyama a Brown (1960) popisují psychologické procesy, které jsou relevantní nejen pro bojové sporty, ale i pro zvládání nebezpečných situací obecně. Uvádějí, že psychologické faktory hrají klíčovou roli; mnohdy vyhraje psychicky silnější jedinec, i když nemá fyzickou převahu.
Nishiyama a Brown zdůrazňují dva základní pojmy, které vyučovali klasičtí mistři bojových umění. Popisují zásadní a skutečně důležité chování při střetu s nepřítelem. Tyto pojmy tvoří základy takzvaného "radaru na nebezpečí":
Mizu no kokoro – mysl jako voda
Tento koncept zdůrazňuje nutnost uklidnit mysl, podobně jako hladinou klidné vody. Klidná mysl dokáže přesně odrážet realitu a poskytuje jasný přehled o okolních objektech a pohybech protivníka. Naopak, pokud je mysl rozrušená, může to zkreslovat vnímání a vést k chybným odhadům záměrů útočníka.
Tsuki no kokoro – mysl jako měsíc
Tento pojem znamená nutnost si být stále vědom komplexnosti protivníků a jejich pohybů, stejně jako měsíc, vrhající své světlo stejnou měrou na vše v dosahu. Mraky, které zakrývají měsíc, odpovídají nervozitě nebo rozptylování, které ruší správné chápání pohybů protivníka.
Takový stav mysli je základem klidné bdělosti. V nebezpečné situaci je totiž takové odosobněné myšlení nutné. Kdo myslí jenom na svoji vlastní osobu, na vlastní osud, je rozptýlen a dostane strach. Proto je důležité, aby v nebezpečných situacích byly myšlenky (tedy vnitřní monolog) orientované na splnění úkolu a nikoliv na vlastní já. Jeden japonský mistr šermu to vyjádřil takto: "Když tváří v tvář smrti zapomeneme na život, na smrt i na nepřítele, když jsou myšlenky nehybné a my jsme osvobozeni od pohnutek vědomí, když se spontánně odevzdáme přirozenému toku vlastních vjemů, budeme nezávislí na každé proměnlivé situaci a nerušeni ve svých reakcích. Možná také, když se člověk nachází uprostřed velkého počtu protivníků a seká vpravo vlevo, protože…mysl je klidná, nevkrade se jediné zakolísání. To je celé tajemství umění šermu." (Kammer 1969, str. 77)
Nishiyama a Brown (1960) poukazují i na nutnost připravenosti k reakci a rozhodného jednání. Říkají, že pomocí tréninku karate (a pokud bude tato vědecká teze potvrzena, platí to přirozeně i pro další druhy bojových sportů) lze rozvíjet tyto psychologické faktory sportovních a reálně násilných interakcí.
Dr. Uwe Füllgrabe, Hann. Münden
Zdroj: Magazin WING TSUN WELT, 2013
číslo 37, str. 119-120, "Was bedeutet "Survivability"?"